Papež František: Namísto pomluvy modlitba a pokání
Kategorie: Liturgické texty
1.10.2013
„Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“ Ti, kteří žijí posuzováním a pomlouváním druhých, jsou pokrytci. Nemají sílu a odvahu pohlédnout na své vlastní nedostatky. Pán tu neplýtvá mnoha slovy. Později řekne, že ten, kdo ve svém srdci nenávidí bratra, je vrah. Také apoštol Jan to jasně říká ve svém prvním listu – kdo svého bratra nenávidí, je ve tmě; kdo soudí svého bratra, je ve tmě.
Křesťan, který vraždí…To není můj výraz – říká to Pán. A neponechává tu prostor různým odstíněním. Pomlouváš-li bratra, zabíjíš ho. Vždy, když to děláš, následuješ Kaina, prvního vraha v dějinách.
Nynější čas diskusí o válce a míru po nás požaduje vlastní obrácení, vyzýval Svatý otec. Pomluvy se totiž vždy druží ke zločinnosti a nejsou nikdy nevinné. Běž se za takového člověka pomodlit! Běž a čiň za něj pokání! A potom, je-li to nezbytné, promluv přímo s tím člověkem, který může napravit svou vadu. Ale nevyprávěj to celému okolí! Pavel, který byl velkým hříšníkem, sám o sobě prohlašuje: Dříve jsem byl rouhač, pronásledovatel a násilník. Dostalo se mi však milosrdenství… Nikdo z nás se možná nerouhá – možná. Jestli však někdo z nás šíří klepy, je to jistě pronásledovatel a násilník. Vyprošujme si tedy sami pro sebe a pro celou církev milost obrácení od zločinného pomlouvání k lásce, pokoře, mírnosti a velkodušnosti lásky k bližnímu.
(Papež František, Řím, Dům sv. Marty, 13.9.2013)