Rozjímání o posvátné eucharistii

Kategorie: K zamyšlení

8.6.2012

Rozjímání o posvátné eucharistii

Tři úryvky z rozjímání o posvátné eucharistii z knihy Rozmluvy s Bohem.

I. Kristovo odevzdání se na kříži obnovované v eucharistii nás očišťuje od všech poklesků;
II. Ježíš nás osobně přichází uzdravit, utěšit, posilnit;
III. Nejsvětější Kristovo lidství v eucharistii.

I. Dobrý Pelikáne, Jezu, Pane můj, krví svou nás hříšné z hříchů očišťuj, vždyť jediná krůpěj její stačila, aby všeho světa viny obmyla.

Podle jedné staré legendy vrátil pelikán život mrtvým mláďatům tím, že sám sebe zraňoval a skrápěl je svou krví. Tento obraz používají křesťané již odedávna pro Krista. Jediná kapka jeho předrahé krve prolitá na Kalvárii by stačila k nápravě všech zločinů, skutků nenávisti, nečistoty, závisti… všech lidí všech dob, minulosti i budoucnosti. Kristus však chtěl víc. Prolil svou krev do poslední kapky za celé lidstvo a za každého člověka jednotlivě, jako by na zemi existovala jen tato jediná osoba: … toto je kalich mé krve, která se prolévá za vás a za všechny na odpuštění hříchů, pravil Ježíš při poslední večeři. Tato slova opakují každý den kněží při mši svaté a obnovují tak Pánovu oběť až do konce věků. Když následující den na Kalvárii odevzdal svůj život Otci, probodl mu jeden z vojáků kopím bok a hned vyšla krev a voda, poslední, co ještě zůstala. Církevní otcové uvádí, že z otevřeného Kristova boku vytryskly svátosti i sám život církve: „Ó, smrti, která dáváš život mrtvým!“ volá svatý Augustin. „Co je čistší než tato krev? Která rána je blahodárnější než tato?“ Skrze ni jsme byli uzdraveni.

II. Pán přichází v nejsvětější eucharistii jako lékař, aby očistil a uzdravil rány tak škodlivé pro duši. Když jej navštěvujeme, očišťuje nás jeho pohled ze svatostánku. Pokud chceme, působí každý den daleko víc: přichází do našeho srdce a naplňuje je milostmi. Před svatým přijímáním nám kněz ukazuje hostii a při tom opakuje slova, která Jan Křtitel pravil Janovi a Ondřejovi, když Ježíš procházel kolem: Hle, Beránek Boží, který na sebe vzal hříchy světa. Věřící odpovídají slovy setníka z Kafarnaum plnými víry a lásky: Pane, nezasloužím si, abys ke mně přišel… Tehdy Ježíš pohanovi pro jeho velikou víru vyhověl a jeho sluhu – byť jen na dálku – uzdravil. Ale i když ve svatém přijímání říkáme, že jej nejsme hodni, že naše duše nikdy nebude dostatečně připravená, touží Ježíš osobně, se svým tělem i duší, přijít do našeho srdce poskvrněného tolika nepravostmi. Každý den opakuje slova, která pravil učedníkům na začátku poslední večeře: Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto velikonočního beránka… Jaká radost a láska naplňuje naše srdce, když rozjímáme o této Ježíšově vroucí touze přijít do naší duše!

III. Krví svou nás hříšné z hříchů očišťuj… Prosme Pána o vroucí touhu po čistotě srdce patrnou u malomocného, který jednoho dne padl Ježíši k nohám a prosil jej, aby jej očistil od jeho nemoci patrně již v pokročilém stadiu, protože podle evangelisty byl plný malomocenství. Ježíš vztáhl ruku, dotkl se jeho ran a řekl: „Chci, buď čistý!“ A hned malomocenství od něho odešlo. Totéž činí Pán s námi: nejen že se nás dotýká, ale přichází do naší duše a vlévá do ní své milosti a dary.

Ve chvíli svatého přijímání skutečně přecházíme do vlastnictví Života. „Máme v sobě vtělené Slovo se vším, co je a co koná, Ježíše – Bohočlověka, všechny milosti jeho lidství a všechny poklady jeho božství, neboli – jak praví svatý Pavel – nevystižitelné Kristovo bohatství (Ef 3,8).“ Ježíš je v nás především jako člověk. Skrze svaté přijímání do nás vlévá vlastní nebeský a oslavený život svého lidství, svého srdce a své duše.

Pán do naší duše přichází rovněž jako Bůh. Zvláště v těchto chvílích jsme sjednoceni s Ježíšovým božským životem, se životem jednorozeného Syna Otce. „Sám o sobě říká: Žiji z Otce (Jan 6,57). Od věčnosti dává Otec svému Synu život, který má ve svém nitru, a to úplně, bezvýhradně a s takovou štědrostí lásky, že i když je každý z nich jiná osoba, tvoří jedno božství s týmž životem, v plnosti lásky, radosti a pokoje. Tento život přijímáme také my.“

www.paulinky.cz

Dnes je…

  • úterý 5. 12. 2023
  • úterý 1. adventního týdne
    Liturgická barva: fialová
  • Připomínáme si:
    • v církevním kalendáři: sv. Sába
    • v občanském kalendáři: Jitka
  • Liturgické čtení:
    • 1. čtení: Iz 11,1-10
    • Žalm: Zl 72
    • Evangelium: Lk 10,21-24
Biblický citát na dnešní den
Nikdo nebude škodit. (Iz 11,9)

Citát na dnešní den

Myslíš si,

 že ten, kdo pro tebe tak trpěl, tě opustí? 

To si nikdy nemysli.

(Adam Scott, kartuzián ze 13. století)

www.pastorace.cz

Nové články

Pozvánka na adventní mši sv. 19. 12. 2023 v našem kostele

2.12.2023

V ÚTERÝ 19. PROSINCE BUDE SLOUŽIT MŠI SV. S ADVENTNÍMI ZPĚVY P. […]

Koncert Lanškrounského ženského pěveckého sboru v kostele – 15. 12. 2023

1.12.2023

Plakát č.4_koncert zensky sbor
OBEC RUDOLTICE ZVE VŠECHNY OBČANY
NA VÁNOČNÍ KONCERT
V PÁTEK 15. […]

Novéna k slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie, které církev slaví 8. prosince

29.11.2023

Od 29. listopadu do 7. prosince
je možné se modlit novénu k Neposkvrněnému […]

Bohoslužby každou neděli

21.10.2023

I nadále se modlíme každou neděli od 10:30 společný sv. růženec – […]

Změna místa v konání bohoslužeb

21.10.2023

Od neděle 15. 10. se sv. růženec i bohoslužby slova konají přes […]