Svatý Pankrác – 12. května

Kategorie: Galerie světců

12.5.2012

V pouhých 14 letech byl údajně 12. května roku 304 popraven svatý Pankrác, jehož památku v tento den slaví římskokatolická církev. Je patronem prvokomunikantů (tedy těch, kdo jdou k prvnímu svatému přijímání), dětí a mládeže. Je rovněž vzýván proti bolestem hlavy a křečím, proti křivé přísaze, ale i na ochranu mladých rostlin. Bývá zobrazován jako jinoch s palmovou ratolestí a mečem, někdy i s korunou.

Svatý Pankrác (3. st.) pocházel z Frýgie, území v Malé Asii, tedy dnešním Turecku, narodil se kolem r. 290. Tzv. Legenda aurea vypráví, že po smrti rodičů se ho ujal strýc Dionýsius, majitel statku v blízkosti Říma – u Centumcellae (dnešní Civitavecchia). Na něm nalezl útočiště také papež Cornelius (zemřel roku 253). Právě od něj dusud mladičký Pankrác přijal víru.

Útočiště křesťanů přitáhlo pozornost státní správy a Pankrác byl předveden před samotného císaře. Když byl vybízen, aby obětoval římským bohům, dal císaři velmi smělou odpověď „Tví bozi, které mě nutíš uctívat, páchali zločiny, měli poměr s rodnými sestrami a vztáhli ruku na své rodiče. Mít takové sluhy, nechal bys je popravit; takové bohy se ctít nestydíš?“ – tak aspoň praví legenda.

Asi čtrnáctiletý Pankrác prý odpověděl: „Stal jsem se křesťanem z přesvědčení a zůstanu křesťanem až do smrti.“ Za odhodlanou odpověď tohoto znění císař nařídil stětí. Pohané žasli nad odvahou mladíka a prý říkali: „Hle i děti opovrhují bohy.“ Síla jeho přesvědčení je vybízela k úvaze o důvodech jeho víry.

Pankrácův život skončil poblíž Aureliovy silnice kolem roku 304. Jeho tělo zbožná paní Oktavilla tajně pohřbila asi na svém blízkém statku. Papež Symmachus kolem r. 500 nechal nad jeho hrobem postavit basiliku.

K hrobu sv. Pankráce se váže legenda o křivopřísežníkovi, který u jeho hrobu přísahal a jemuž nejdříve ochrnula pravice a pak prý zemřel. Skutečností je, že Pankrác je uváděn jako ochránce zachování přísahy a přísahy v chrámu nad jeho hrobem jsou brány za obzvlášť posvátné. V Římě se také stalo zvykem, že novokřtěnci na Bílou sobotu odkládali své bílé šaty na jeho hrob a křestním slibem se veřejně hlásili ke Kristu.

V Itálii začal být Pankrác uctíván jako patron mládeže a tato úcta se rozšířila i po Evropě. Ponejvíce je ale na něj upozorňováno jako na „ledového muže“.

Zobrazování v rytířské zbroji souvisí s jeho rytířskou odvahou, ale může souviset i přijetím Pavlovy výzvy: „Vezměte na sebe plnou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý postavit na odpor, všechno překonat a obstát. Stůjte tedy opásáni kolem beder pravdou, obrněni pancířem spravedlnosti, obuti k pohotové službě evangeliu pokoje a vždycky se štítem víry… Přijměte také přilbu spasení a meč Ducha, jímž je slovo Boží.“ (Ef 6,13-17)