Sv. Norbert – 6. června

Kategorie: Galerie světců

5.6.2012

Narodil se kolem mezi roky 1080 a 1085 v Xanten (100 km severně od Kolína n. R.). Jeho otec se jmenoval Herbert a byl pánem hradu Gennep. Matka Hedvika pocházela pravděpodobně z rodu lotrinských vévodů. Norbert byl jako mladší syn podle tehdejšího zvyku obětován Pánu – stal se kanovníkem xantenské kapituly.

Jeho povinností sice bylo zpívat Boží chvály v chóru kanovníků, ale nevzdal se světského života. Později se pro své schopnosti dostal ke dvoru kolínského arcibiskupa Bedřicha a posléze ke dvoru císaře Jindřicha V. Doprovázel císaře do Říma, kde byl Jindřich r. 1111 korunován papežem Paschalem II. Císařovo násilné vystoupení proti papeži kvůli boji o investituru se Norberta hluboce dotklo a bylo jednou z příčin jeho obrácení.

V létě r. 1115 omráčil Norberta jedoucího v bouřce na koni blesk. Tento zážitek ho ovlivnil natolik, že se z Norberta z Xanten stal niterný, pokorný kajícník, který od té chvíle zcela změnil svůj život.

Norbertovo rozhodnutí bylo konečné. Dosud byl podjáhnem, dal se vysvětit kolínským arcibiskupem na kněze a putoval od nynějška jako kazatel zemí a hlásal horlivě slovo Boží. V roce 1118 rozdal celý svůj majetek a odebral se do St-Gilles v jižní Francii, kde se zdržoval papež Gelasius II. Od něho dostal Norbert oficiální dovolení působit jako hlasatel víry. Přílišná námaha spojená s úmornou apoštolskou činností způsobila, že jednoho dne těžce onemocněl a byl tak donucen přerušit misijní činnost. Po uzdravení se uchýlil r. 1120 s několika svými žáky a se svým nejlepším přítelem Hugem z Cambrai-Fosses na osamělé místo v blízkosti Laonu, severozápadně od Remeše. Malé místo Prémontré, kde se muži usadili, se mělo stát zárodkem premonstrátského řádu.

Norbert, zakladatel řádu – členové se nazývají v některých zemích také norbertini – dal svému malému společenství řeholi sv. Augustina; vznikl reformní řád augustiniánských kanovníků. Premonstráti, odění v bílé řeholní roucho, se snažili se vší vážností a nejpřísnějším duchem pokání obnovit původní řeholní ideál. Posvěcováním vlastní osoby chtěli dosáhnout posvěcení okolí. Pověst „svatých řeholníků“ se rychle šířila, stále více stejně smýšlejících proudilo do Prémontré, ukrytého v hustých lesích, aby se připojili k Norbertovi. Je to místo ve tvaru kříže, jakoby stvořené k modlitbě.

Následovníků rychle přibývalo. Jedni chodili s Norbertem a pomáhali mu při kázání, jiní zůstávali v Prémontré, anebo odcházeli do nově založených domů.

V blízkosti klášterů vznikaly komunity sester, které pomáhaly v apoštolátu a při charitativní práci. Byli přijímáni dokonce i laici, pro něž byl zřízen třetí řád. Tato instituce se poprvé v dějinách církve objevuje právě u premonstrátů. Šest roků po založení řádu byl Norbert papežem Honoriem II. jmenován magdeburským arcibiskupem. Jeho reformní snahy vzbuzovaly na jedné straně obdiv, na druhou stranu však vyprovokovaly Norbertovy odpůrce k násilnému zásahu proti novému arcibiskupovi. V r. 1128 předal Norbert vedení svého řádu svému příteli Hugovi.

Po namáhavé práci zemřel dne 6. června 1134 tento neobyčejný muž Církve v Magdeburku. Byl pochován v tamějším klášterním kostele, r. 1627 byly jeho ostatky převezeny do premonstrátského kláštera na Strahově v Praze. Slavný výrok řádového zakladatele, uznaného v roce 1582 papežem Řehořem XIII. za svatého, zní: „Byl jsem u dvora, žil jsem v klášteře, působil jsem ve vysokých čestných úřadech církve, a všude jsem se naučil, že není nic lepšího, než odevzdat se zcela Bohu.“

Znázorňování: Sv. Norbert je znázorňován v premonstrátském řeholním oděvu nebo v rouchu arcibiskupa. Drží v ruce kalich nebo monstranci, někdy leží u jeho nohou bludař Tanchelm, který popíral Kristovu přítomnost v eucharistii. Světec patří k českým zemským patronům.

www.strahovskyklaster.cz