24. duben – sv. Jiří (asi 270 – 303 p. Kr.)

Kategorie: Galerie světců

24.4.2012

Podle křesťanské hagiografie byl sv. Jiří římský voják pocházející z Anatolie (dnes Turecko). Sv. Jiří je zvěčněn v „legendě o sv. Jiří a draku“. Je patronem mnoha zemí, měst, profesí, organizací a nemocných lidí.

Život a umučení Jiřího
Jiří se zřejmě narodil v Kappadokii (dnešní Turecko), v křesťanské rodině někdy kolem r. 270 n. l. Podle historických pramenů mohl být Jiří vysokým důstojníkem římských legií a členem osobní stráže římského císaře Diokleciána. V roce 303 vydal císař edikty umožňující pronásledování a útisk křesťanů v celé Říši. Jiří se místo povinné účasti na perzekucích přiznal ke křesťanství a kritizoval císařské rozhodnutí. Za tuto zradu ho rozzuřený Dioklecián nechal uvěznit, a protože se nevzdal své víry, byl mučen a posléze nařídil jeho popravu. Jiří byl popraven stětím před Nikomédijskou obrannou zdí 23. dubna 303. Tělo bylo pohřbeno v palestinském městě Lýdda. Lýdda se brzy stala místem, kam chodili křesťané vzdávat Jiřímu úctu jako mučedníkovi. Již necelých dvacet let po smrti Jiřího tam dal římský císař Konstantin I. postavit první svatojiřský chrám na světě.

Legendární příběh


Obrazek

Příběh o sv. Jiří a drakovi je východního původu. Do našich končin byl přinesen Křižáky a jeho nejranější známá literární podoba pochází z počátku jedenáctého století. Podání o hrdinských skutcích a zázracích světce lze však vystopovat zpět až do století osmého. Legenda praví, že na úsvitu třetího století terorizovala obyvatelstvo libyjského Silene obluda, která vylézala z mokřin, měla křídla, dlouhý zakroucený ocas, zelenou krokodýlí kůži a svým jedovatým dechem oslepovala všechno živé. Obyvatelé museli každý den na chvíli vypudit draka z hnízda kvůli vodě. Aby tak mohli učinit, nabízeli drakovi lidskou oběť, kterou určil los. Netrvalo dlouho a los padl i na krásnou královskou dceru Alkyonu. Jiří, který jel na svých cestách právě kolem, se postavil drakovi a osvobodil princeznu. Drak pro něj ztělesňoval všechno zlo, proti kterému Jiří přísahal Bohu bojovat. Šťastní obyvatelé Silene se nato z vděčnosti nechali pokřtít a přijali křesťanství.

V aktech starých mučedníků je často označován jako „bythios drakón“ (drak z podsvětí) sám císař Dioklecián. Zdá se velmi pravděpodobné, že právě tato skutečnost má největší podíl na vzniku legendy o Jiřím jakožto drakobijci. Hrdinský mučedník, který silou víry v Krista přemohl všechny svody světa a zvítězil nad šelmou zla, lsti a přetvářky. A je to právě sv. Jiří, který je zařazen do skupiny Čtrnácti svatých Pomocníků, kde je vzýván jako ochránce při pochybnostech ve víře.

Svátek sv. Jiří
V celocírkevním kalendáři se památka sv. Jiří slaví dne 23. dubna. U nás je však s ohledem na český národní svátek sv. Vojtěcha slavena až den následující.

Patronáty sv. Jiří

Od středověku je sv. Jiří patronem rytířských řádů (jedna z formulí pasování na rytíře začíná: „Ve jménu Božím, svatého Jiří a svatého Michala…“), vojáků, horníků, sedlářů, kovářů, bednářů, pocestných a hlavně rolníků. Proč právě rolníků? Jméno Jiří je vlastně složeninou vzniklou ze slov geos (země) a orge (stavět). Také jméno Geórgos je řeckého původu a je složeno z gé (země) a ergon (práce). Interpretace je stejná jako v latině – tedy zemědělec či rolník.

Sv. Jiří je patronem skautů, skautského bratrství. Skauti si každý rok 24. dubna připomínají toto bratrství na nádvoří Pražského hradu u sochy sv. Jiří.

Jméno Jiří a jiřské pranostiky
Cizojazyčných ekvivalentů jména Jiří je mnoho: slovensky Juraj, polsky Jerzy, rusky Jurij, Georgij, maďarsky György, italsky Giorgio, španělsky, portugalsky Jorge, holandsky, anglicky George, Yorick, dánksy Georg, Jorgen, švédsky Georg, Göran, německy Georg, York, Jürgen, řecky Georgios, novořecky Jorgos, latinsky Georgius.

K nejznámějším pranostikám patří:
Na svatého Jiří vylézají hadi a štíři.

Mrazy neuškodí, co po Jiřím chodí.

Před Jiřím sucho, po něm mokro.

Je-li na svatého Jiří krásně, bude po něm ošklivo.

Jasný Jiří – pěkný podzimek.

Na svatého Jiří se rodí jaro.

Zdroj:www.svjiri.cz

Dnes je…

  • čtvrtek 25. 7. 2024
  • Liturgická barva: červená
  • Připomínáme si:
    • v církevním kalendáři: svátek sv. Jakuba apoštola
    • v občanském kalendáři: Jakub
  • Liturgické čtení:
Biblický citát na dnešní den
Býváme bezradní, ale ne zoufalí. (2 Kor 4,8)

Citát na dnešní den

Naděje je jako otvor,

kterým proudí do hlubin naší duše světlo 

a působí, že máme sílu i v situacích,
které jsou očividně bezvýchodné.

Jsou situace, kdy radost ustoupí,
naděje se však může obnovit,
jestliže se zcela pokorně svěříme Bohu.

www.pastorace.cz

Nové články

Pozvánka na poutní mši sv. 29. 6. 2024

11.6.2024

POUTNÍ MŠE SV_2024
Zveme na  
POUTNÍ MŠI SV.
v kostele sv. apoštolů Petra a […]

Pozvánka na mši sv. a přednášku PhDr. R. Malého – úterý 7. 5. 2024

28.4.2024

V úterý 7. 5. bude v našem kostele sloužena MŠE SV. od […]

Novéna k Božímu milosrdenství

29.3.2024

Novéna začíná vždy na Velký pátek a končí v sobotu před svátkem […]

Křížová cesta – neděle 24. 3. ve 14 hodin

23.3.2024

Pozvání na křížovou cestu v našem kostele

Mše sv. k sv. Josefu – 19. 3. 2024 v našem kostele – 17:30

12.3.2024

V úterý 19. 3. 2024 bude v našem kostele sv. Petra a […]

Křížová cesta v našem kostele – neděle 10. 3. od 14 hodin

8.3.2024

Zveme na křížovou cestou naším kostelem v neděli 10. 3. 2024 od […]