29. 1. 2022 uplynulo 100 let od narození P. Josefa Kacálka

Kategorie: Aktuality

29.1.2022

adoc.pub_antonie-hofmanova-pater-fouk
V Rudolticích působil 1975 – 1992

P. Josef Kacálek – bratr Dikobraz

Životopis

P. Josef Kacálek se narodil 29. ledna 1922 ve Výprachticích, tehdejší okres Lanškroun, ve velmi chudé rodině. Byl jediným dítětem. Otec se vrátil z 1. světové války s narušeným zdravím. Často pro nemoc nemohl pracovat ve své malé nožířské dílně, kterou pak pro minimální výdělek udržovala v chodu matka. Vícekrát se pak v Josefově dětství též stěhovali, dvakrát i pro požár domu, kde bydleli. Střídavě tedy našli příbytek ve Výprachticích u matčiny matky, v Hnátnici, Jablonném nad Orlicí a v Ústí nad Orlicí, kde Josef začal chodit do obecné školy. 5. třídu však musel vychodit ve Výprachticích u babičky, protože otcův zdravotní stav se zhoršil natolik, že byl dlouhodobě hospitalizován a matka musela vydělávat. Do gymnázia v České Třebové opět dojížděl z Ústí nad Orlicí. Studovat mohl jen díky finanční pomoci četných matčiných sourozenců a různým přivyděláváním (např. jako šatnář v kavárně aj.). Maturoval v roce 1941, pak krátce pracoval v kartáčovně v Jablonném nad Orlicí, kde bydlel u příbuzných. Dělnický původ a rodinná chudoba ho vedla k tomu, aby přemýšlel o řešení sociálních otázek dělnické třídy. Při hledání pravdy došel ke křesťanství. Do semináře v Hradci Králové vstoupil v roce 1942, vysvěcen na kněze byl 29. 6. 1947. Otec zemřel na TBC v roce 1944. První kaplanské místo vykonával v Nové Pace (1947 – 1949).

Zde pracoval mezi křesťanskou dělnickou mládeží (JOC). V roce 1948 a roce následném se dostal do rozporu se státní mocí, za rozšiřování oběžníků a pastýřských listů kardinála Josefa Berana. Nejprve byl odsouzen 28. 12. 1948 k podmínečnému trestu. 12. 9. 1949 – 12. 9. 1950 působil jako administrátor v Horní a Dolní Branné. V letech 1950 – 1959 se skrýval na samotě Zabylí u Poniklé, kde byl 29. 4. 1959 zatčen. 12. – 13. 8. 1959 byl v Hradci Králové souzen a odsouzen k pěti letům vězení. 11. 5. 1960 byl propuštěn z věznice ve Valdicích na amnestii. Rehabilitován byl 19. 7. 1991 v Hradci Králové. Od propuštění do dubna 1968 vykonával manuální práce v cihelně a na pile. V dubnu 1968 mu byl vrácen státní souhlas k výkonu duchovního povolání. Krátce působil v Dolním Újezdě u Chocně a od června 1968 do září 1993 byl administrátorem a později děkanem v Lanškrouně. Od října 1993 pak sloužil jako duchovní správce v Černožicích nad Labem.

V roce 1996 se vrátil do Lanškrouna, kde v roce 1997 oslavil své životní a kněžské jubileum. Téhož roku dne 27. 9. 1997 umírá.

Skautská činnost P. Josefa Kacálka

Skauting ho zaujal už jako malého chlapce. Byly mu blízké ideály úcty k životu, k přírodě, k člověku, k pravdě a čestnosti, také k pocitu odpovědnosti, k samostatné práci a životu pro druhého. Rodina ale byla příliš chudá, aby mohl vstoupit do oddílu, a také byl sám tělesně slabý.

Po válce, ještě během studia v semináři v Hradci Králové, se znovu mohl vrátit ke skautingu. Měl možnost seznámit se s vynikajícími skautskými činovníky, například s bratrem Martinovským a s vedoucí skautek Aničkou Moravcovou.

Absolvoval lesní školu v družině Dikobrazů a odtud si též odnesl své skautské jméno Dikobraz. Stal se vedoucím katolických oddílů v diecézi. Za jeho působení jich vzniklo 220.

Hned od začátku svého působení v Lanškrouně v červnu 1968 začal zde organizovat skautské oddíly chlapců a dívek se zdůrazněnou náboženskou výchovou. Tyto oddíly byly součástí obnoveného střediska Zubr a po dohodě dostaly označení 3. Jejich činnost byla nuceně ukončena v roce 1970.

Obnovení činnosti nastalo až v roce 1989. Bratr Dikobraz ani tehdy neváhal a osobním přesvědčováním získal pro skauting celou řadu vedoucích, kteří pak v průběhu následujících let pracovali u obnovených 3. oddílů.

V roce 1994 (4. 1.) právě z těchto oddílů vzniklo nové lanškrounské středisko Dikobraz. Volební sněm se konal 9. 2. 1994.

Ani v letech následujících, kdy již nepůsobil v Lanškrouně, na své oddíly nezapomněl a pokud mu to čas a zdraví dovolily, zajímal se o jejich práci a přijel se podívat i na jejich tábory.

Za svoji činnost obdržel jedno z nejvyšších skautských vyznamenání: Řád čestné lilie v trojlístku – stříbrný stupeň.

Není též bez zajímavosti, že v den jeho smrti přišlo rozhodnutí o jeho přijetí do čestného Svojsíkova oddílu.

Použitá literatura:

  • Antonie Hofmanová (spolupráce Helena Králíková): Páter Fouk, (LAIWA – polygrafické centrum s.r.o. Plzeň 1995)
  • Radim Dušek – Marie Macková: Osudy politických vězňů 1948–1989, (Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí 1996Zdroj: https://www.skaut-lanskroun.cz/kacalek

Dnes je…

  • středa 29. 5. 2024
  • středa 8. týdne v mezidobí
    Liturgická barva: zelená
  • Připomínáme si:
    • v církevním kalendáři: sv. Maximin
    • v občanském kalendáři: Maxmilián
  • Liturgické čtení:
    • 1. čtení: 1Pt 1,18-25
    • Žalm: Zl 147
    • Evangelium: Mk 10,32-45
Biblický citát na dnešní den
Slovo Páně trvá navěky. (1P 1,25)

Citát na dnešní den

Pokora nás zachraňuje

před Zlým.

Pokora je nepřemožitelnou silou...

www.pastorace.cz

Nové články

Pozvánka na mši sv. a přednášku PhDr. R. Malého – úterý 7. 5. 2024

28.4.2024

V úterý 7. 5. bude v našem kostele sloužena MŠE SV. od […]

Novéna k Božímu milosrdenství

29.3.2024

Novéna začíná vždy na Velký pátek a končí v sobotu před svátkem […]

Křížová cesta – neděle 24. 3. ve 14 hodin

23.3.2024

Pozvání na křížovou cestu v našem kostele

Mše sv. k sv. Josefu – 19. 3. 2024 v našem kostele – 17:30

12.3.2024

V úterý 19. 3. 2024 bude v našem kostele sv. Petra a […]

Křížová cesta v našem kostele – neděle 10. 3. od 14 hodin

8.3.2024

Zveme na křížovou cestou naším kostelem v neděli 10. 3. 2024 od […]

Modlitby vhodné pro postní dobu

22.2.2024

K Nejdražší Krvi Páně
Růženec k Svaté Tváři
Pobožnost k Nejsvětějším ranám